Maxximus reproduktory MX6.2C test reproduktorů

Hifonics zosobňuje vysoce kvalitní zesilovače precizní konstrukce a vysokého výkonu. Není ani tajemstvím, že existují i vynikající subwoofery této značky. Jen skutečně highendové reproduktory bychom dosud u Hifonicsu hledali marně. Až MX6.2C teď zatroubil k útoku na scénu Sound Quality.

Reproduktory Hifonics byly dosud k nalezení spíš v oblasti levnějších koaxiálů a komposystémů. Je to logická strategie - takových se samozřejmě prodá daleko víc než ve vyšším cenovém segmentu. Ovšem tváří v tvář pro­dejnímu úspěchu drahých špičkových zesilo­vačů už bylo pomalu na čase dát o sobě vědět i na poli reproduktorů.

Určitě to nebylo lehké rozhodnutí, uvážíme-li, kolik na trhu působí světově uznávaných highendových značek, které už po řadu let představují osvědčenou kvalitu. Tady se nedá dělat nic napůl, to je zřejmé. Proto uzrál plán vyvinout a vyrábět reproduktory ve spolupráci s prvotřídním ně­meckým výrobcem. Taková varianta se doslo­va nabízela, neboť sídla obou firem od sebe dělíjen několik desítek kilometrů.

Konstrukce reproduktorů

Seznam součástek, z nichž byl Maxximus, jak zní název nového systému, vytvořen, vy­padá velkolepě. Základem středobasového reproduktoru je stabilní tlakově odlévaný koš.

Velkoryse dimenzovaný pohon

Poměrně velkoryse dimenzovaný pohon přitahuje pozornost stejně jako phaseplug z masivní mědi. Jako materiál pro membrá­nu byl použit hliník, a to v síle 0,2 mm, která představuje dobrý kompromis mezi nízkou hmotností a stabilitou. Však si také mem­brána musí vystačit bez zpevňující středové kopulky. Zato je opatřena plochým profilem, a nepatří tak k mnohem rozšířenější­mu typu membrán, jejichž tvar nevznikl svinutím plochy (směrem k okrajům se zplošťují).

Měkké části jako závěs a středící kroužek jsou provedeny velmi pečlivě. Zpracování je celkově bezvad­né, všechno včetně detailů, jako elastická zakončení propojovacích vodičů, svědčí o velké péči věnované konstrukci těchto re­produktorů. Kmitací cívka je navinuta na velkém nosiči o průměru 38 mm, zhotoveném z kaptonu, který sice nemůže nijak přispět k odvodu tepla, zato však omezuje ztráty dané vířivými proudy.

Vysoké tóny Vás dostanou

Také vysokotónová kalota je přímo rozmařilá nejen tím, že její průměr 28 mm převyšuje obvyklou míru, což přispívá k příjemným dynamickým rezervám, ale také připojeným objemem, kterým byla obdařena pro zlepše­ní výkonu směrem k hlubším kmito­čtům. Reprodukce tím navzdory strmému filtrování 18dB výhybkou jen získala.

Pokud jde o bezpečnost, zdá se vzhledem k těmto opatřením chlazení ferrofluidem v pracovní mezeře skoro až zbytečné, zvlášť když je tu ještě halogenová žárovička, která v přípa­dě potřeby absorbuje trochu přebytečného výkonu. Úprava hlasitosti je vyřešena ele­gantně: Kromě rozumného odstupňování jsme ocenili obvod rozdělovače napětí, který na rozdíl od předřazených odporů udržuje děLicí kmitočet při různých hlasitos­tech na relativně konstantní úrovni. Wooferje chráněn 12dB filtrem, jehož příčný kondenzátor je utlumen odpo­rem, zatímco hodnota sériové cívky se dá nastavit díky dvěma odvodům. To umožňuje úpravu středů v závis­losti na montážní pozici v autě.

Středová rezonance

Ještě ke středům: Rezonance typická pro tvrdé membrány zde byla účinně po­tlačena, netlumený sací obvod výrazně omezuje frekvence kolem 5 kHz, o čemž jsme se mohli přesvědčit měřením. Musíme předeslat, že Maxximus si v laboratoři nedovolil žádnou chybu. Frekvenční křivka obou šasi je stejně dobrá jako vyladění výhybky či dosa­žitelná hlasitost. Šestnáctka vykazuje vynikající a smysluplné Thiele-Smallovy parametry. Kmitací charakteristika obou reproduktorů je ukázková až dokonalá. Ale skutečně silnou stránkou MX6.2C je harmonické zkreslení.

Co jsme u tohoto setu naměřili, patří k absolutní špičce, a to i při vysokých hlasitostech. Zkreslení tweeteru se drží na nule jako přilepené a u 16cm měniče nenaznačuje ani se­bemenší špička na grafu membránovou rezonanci, jaká je u hliníkových membrán jinak normální. Dokonalé!

Zvuk reproduktorů

Je jedním slovem omračující, s jakou suverenitou reprodukuje Hifonics vo­kály. Ať zpěvák či zpěvačka, charakter hlasu zůstává až do posledního detailu stoprocentně zachován. Každý pohyb rtů, každé nadechnutí můžeme vidět a sáhnout si na něj a ani na vteřinu ni­koho nenapadne uvažovat o tom, jestli to, co slyší, je správně. Steve Strauss vychází z reproduktorů tak přirozeně, že si ani není možné představit, že by to šlo lépe.

I při tak obtížných hlasech, jaké mají Tracy Chap man, Maria Glen, Norah Jones nebo Anett Louisan neza­pochybujete o kvalitách reprodukce. Jednotlivé nástroje stojí v prostoru jako holá skutečnost, nikoli jako zvukové fantomy vy­tvářené reproduktory. Prostředí nahrávky si lze představit v jeho skutečných rozměrech - saxofon v kostele má přesně tu správnou dávku prostoru. Při suchých a přímo nahrá­vaných sólech na bicí sLyšíte i krátké dozvuky malého nahrávacího studia. To plynule pokračuje i poté, co se náhle objeví perku­se, které i při nízké hlasitosti správně i rachotí.

Jemná dynamika

Jemná dynamika, to je přesně I to, co tenhle set umí. Při extrémních hlasitostech pak Hifonics předvádí své ohromující basy. Bez výhybky sice per­fektně zahraje až do basového suterénu,nekonečný zdvih membrány však v pásmu skutečných basů, do kterého se šestnáctka ochotně vrhá i při enormních hlasitostech, ukazuje, kde má MX svoje hranice. Naproti tomu sází tvrdé a veskrze hluboké basy, díky kterým je basový buben podán dravě a důraz­ně.

Výrazné základní tóny

Leckdo bude hluboké a základní tóny po­važovat dokonce za příliš výrazné, neboťjsou ve zvukovém obraze všudypřítomné a např. kontrabas kvůli nim zní nepřiměřeně hutně. Jiným se zase právě tohle bude líbit nejvíc, a kromě toho se to dá pomocí aktivní výhybky snadno změnit. Co se aLe líbí vždycky, to je nepřeberné množství detailů, které Hifonics předkládá, až se vnucuje představa jakési akustické lupy. Velkou předností přitom je, že přitom hraje stále (alespoň od středních tónů nahoru) neutrálně a hudbu netrhá.

Z tohoto pohledu v sobě tento komposystém dokonale spojuje přednosti analytických i příjemně hrajících reproduktorů. Žádný div, že se nám tak líbí.

Závěrem

Maxximus MX6.2C je absolutně důstojný špičkový model od Hifonicsu. Tyto repro­duktory jsou v každém ohledu konkuren­ceschopné a pro znalce představují vážný tip k zamyšlení. A zvážíme-li, kolik za svoje špičkové reproduktory chtějí etablovaní highendoví výrobci, je Hifonics navíc i ceno­vě velmi zajímavý.

Převzato z časopisu 1/2009 CAR-HIFI